Jako každý měsíc sedíme nad jídelním lístkem, a ať se snažíme sebevíc, žádná gastronomická múza nás nechce políbit. Většinu receptur z našeho repertoáru jsme již letos použily, a protože chceme pro naše strávníky vymyslet něco nového a atraktivního, sbíráme odvahu k tomu, co nás láká už delší čas. Necháme se inspirovat módní vlnou různých kulinářských pořadů a pozveme do naší školní jídelny kuchaře, aby pro naše strávníky připravil nějaký nový recept.
Přes našeho dodavatele zajišťujeme zdarma kuchaře, se kterým po vzájemné konzultaci stanovujeme termín a sestavujeme menu. Dohodli jsme se, že bychom celý oběd uvařili z BIO potravin, které jsme chtěli našim strávníkům tímto způsobem představit – polévka krémová s cizrnovým základem a zeleninou, BIO boloňské těstoviny s BIO hovězím masem a drcenými rajčaty sypané sýrem, moučník BIO kakaové řezy a BIO ovocný čaj. Termín 5. 11.
Noc před touto akcí neklidně spíme. A to i přes kuchařovo ujištění, že dorazí včas a s ním ta nejdůležitější část surovin – maso. Ostatní potraviny nám byly doručeny den předem poštou.
V hlavě si sestavujeme různé varianty B, kdyby náhodou něco bouchlo. Ráno všechny kuchařky stojíme v kuchyni a hypnotizujeme hodinovou ručičku. A mistr kuchař nikde. V 6.45 hod. volá, že stojí na křižovatce v Dolní Libině, takže ho navigujeme a po chvíli s úlevou vítáme v naší školní jídelně. Pak už jen pilně vaříme, abychom vyrovnali skluz, který z našeho pohledu máme. Od našeho hosta se dozvídáme, že připravuje rauty na různé společenské akce a vaří i pro některé české celebrity.
Je navařeno, gastronádoby naplněny a my očekáváme první strávníky a s nimi i první reakce. Jídlo vypadá sice lákavě, polévka je hezky barevná, těstoviny s masem, rajčaty a sýrem, kakaový moučník a čaj, ale náš instinkt nám napovídá, že toto bude pro naše strávníky asi moc velké sousto. A opravdu se nemýlíme. Netypická chuť krémové polévky, masa s rajčaty naše strávníky překvapují. Ani přítomnost kuchaře při výdeji neodradí děti od toho, aby jídlo většinou vracely. Díváme se do jídelny a sledujeme jejich reakce. Některým jídlo chutnalo, ale našlo se více strávníků s negativním názorem. Pobaví nás i některé jejich poznámky typu „Paní kuchařky, vy vaříte líp“.
Asi ve dvanáct hodin musí kuchař odjet za dalšími povinnostmi, takže zhodnocení celé akce zbývá na nás. Po pravdě, moc velký úspěch jsme nesklidili, ale každá zkušenost je dobrá. Opět jsme si potvrdily, že jazýčky našich strávníků jsou povětšinou konzervativní a s nějakými velkými experimenty u nich neuspějeme.
Klasika je prostě klasika.
Školní jídelna