01.06.2011 - Deváťáci ve Vysokých Tatrách

            1. červen roku 2011 – jsme připraveni. 27 žáků ZŠ Libina, z nichž dva mají příjmení, podle kterých jsem pojmenoval naši letošní, v pořadí již třetí expedici – Schön Slovák ( pro neněmčináře – Pěkný Slovák). Děvčata však tento výraz často na Slovensku používala, proto jsem název doplnil o další dvě příjmení Lejsalová Dočkal. Celý název tedy zněl Schön Slovák Lejsalová Dočkal (pro neněmčináře – Pěkný Slovák, s lísáním počkej!). Po přeložení našim žákům se však chlapci cítili málo inspirováni, a proto jsem vyložil význam názvu i pro ně – Pěkná Slovenka s lísáním počká!

            Na dodržení kázně, trasy, morálky a především správné hygieny, byli letos do čela zájezdu nominováni: Alena Bartoňková, motivační článek, bez kterého by málo který hoch dosáhl vrcholu. Roman Hanák neboli Double D – dokumentarista a deratizátor, bez fotoaparátu byste ho těžko zastihli a jakmile se někde mihl hlodavec či dotěrný hmyz, vždy byl na blízku. Martin Voženílek alias Double H – hlavní hygienik, sbíral papírky po celých Tatrách a dohlížel na včasné vyměňování svršků. Některá děvčata si měnila trikoty i třikrát za túru. Aleš Skála – Triple T – tlumočník tatranských tras, odpovídal na nejčastěji kladený dotaz : „ Kdy už tam budeme?“, vždy tak aby skupina dosáhla cíle, a proto se někdy chvilka protáhla až na dvě hodiny.

            Cesta vlakem: Malý podsaditý průvodčí se vzbudil v Olomouci, aby nás uvítal v lehátkovém vagónu a v tichosti uložil k spánku. Šest osob i s batohy se vždy vměstnalo do jednoho kupé. Následovalo vyzutí bot a Double H vznáší protest. My jej s úsměvem přehlížíme a ukládáme se na lůžko, které je celkem pohodlné a tak se brzy dech prodlužuje, oči těžknou, svalstvo ochabuje a Double H se stává nepříčetným. Otevřené okno jsme mu však povolili vždy jen ve stanici.

            Ubytování: Intercamp Tatranec, již třetí rok se setkáváme s vlídnou tváří pana domácího, který má letos celkem přeplněno a tak se stává, že učitelská chatka je vzdálena 200m od všech ostatních. Děti si mnou ruce.

            1. výšlap: Po kvalitních párečcích z Tesca, všichni vyložili náklad už v chatkách a odlehčeni vyrazili na první cíl naší cesty – Velkou Svišťovku. V Tatranské Lomnici se však mraky mění v nepropustnou šedo – černou hradbu, která nám napovídá, že dnes nedostaneme vrchol snadno. Před hustým deštěm nás ale chrání lanovka na Skalnaté pleso, v níž vzpomínáme na pád kabinky při cestě na Lomnický štít a v tom se naše kabinka zastavuje. Poryvy větru s ní házejí ze strany na stranu a déšť bičuje její okenice. Je ticho, není signál a i Double H se potí. Uf, asi po pěti minutách se lano dává do pohybu. Jsme šťastni, když sedíme v restauraci u plesa, Double H se převléká. Nastrojeni do pláštěnek vyrážíme vstříc vrcholu, déšť však náhle ustává a po hodině a půl cesty stojí letošní deváťáci a čtyři vedoucí na Velké Svišťovce, kde se ve větru třepotá Česká vlajka a zní naše hymna. Žáci jsou na sebe pyšní, Double D fotí a natáčí, Alenka motivuje k dalšímu pochodu, Double H organizuje hromadné převlékání a Triple T slibuje, že teď už to bude jen s kopce, že však také nekonečně dlouho o tom mlčí.

            Závěr 1. trasy: Po silnici od Tatranské Lomnice se belhá skupina, jejíž chůze připomíná hadí tanec. Jednotlivci se kroutí při každém našlápnutí a z celku se občas ozve ostré zasyčení. 20 km je za námi a všichni nám slibují, že zítra nikam nejdou.

            Odpočinek: Po večeři dostávají děti volno a my připravujeme plán dalšího dne. Vtom se rozrazí dveře a na scénu přichází žák, kterému budu říkat Zaříkávač hadů. „ My máme v chatce hada“, zní z jeho klidných úst. Po krátké výměně názorů, jak had vypadá, se do diskuze zapojuje i dcera majitele, která tvrdí, že to není zmije, ale vretenice. Double H oponuje a vytahuje vzpomínku z dětství, kdy pod obrázkem hada viděl napsáno – zmije obecná (vretenice). Na tuto chvíli čekal Double D, vystartoval směrem k chatce, avšak údržbář byl rychlejší a speciální metodou se smetáčkem a lopatkou se snažil vretenici vypátrat. Marně. Po hadovi ani vidu ani slechu. Double H požadoval jinou chatku, Triple T byl rád, že spí jinde, Double D zklamaně hleděl k místu, kde zmije zalezla a Alenka promlouvala k chlapcům, že to nějak musí zvládnout.

            Večerka: Všem se ve 22:00 hod. popřála dobrá noc, jen u zaříkávače hadů zaznělo- „Dobrou s kobrou“.

            2. výšlap: Po slíbení kratší trasy a možnosti zvolení její obtížnosti, se nám celou skupinu podařilo opět přimět k pochodu. Cílem pro den 3. 6. 2011 se stala Ostrva, popřípadě Popradské pleso. Ve vlaku na Štrbské pleso všichni podřimují a sbírají síly na cestu. První úsek túry je za námi, po 300m nakupujeme u stánků se suvenýry asi půl hodiny. Druhý úsek cesty se stává těžším, v prvním kopci se objevují rány ze včerejška. Nakonec všichni přicházíme do chaty u Popradského plesa. Nastává chvíle volby, před námi se jako had klikatí cesta na Ostrvu. Zaříkávač praví, že raději umře tady, než na chatce. Většina třídy se k němu přidává, menší část však více láká symbolický cintorín a tak se i vedoucí čtveřice rozděluje. Double H zůstává s děvčaty a my vyrážíme s ostatními.

            Summit: Sedíme na vrcholku Ostrvy a kocháme se krásnými výhledy. Jako bychom nebyli ani žáci a učitelé, prostě jsme to dokázali a jsme v tu chvíli všichni horalové. Vlajka opět vlaje, zní oslavné písně a Zaříkávač hadů mě hladí po stehně. Triple T je v rozpacích, ostatní se hlasitě smějí.

            Táborák: Praská oheň, šveholíme při kytaře a náhle si k nám přisedají děvčata ze Žilinského gymnázia. Chvíli zpívají s námi a při tom pokukují po chlapcích z Moravy. Naše dívky však připomínají heslo expedice a tak gymnazistky s nepořízenou odcházejí.

            Aquapark: Není nad vířivku, termální bazén s 38ºC, zde se rychle zapomíná na bolesti předešlých dnů a spíš se otvírají ty pěkné chvíle, které se v Tatrách prožili. Najednou všem pomalu dochází, že dny posledního výletu na ZŠ se krátí a že kolektiv, který se ukázal tak pevný, se pomalu bude rozpadat.

            Na úplný závěr jsme ještě navštívili horolezeckou kavárnu, kde se šplhalo, pilo a povídalo a Double D to všechno natočil a věnoval se fotografování, Alenka byla pyšná na všechny, že to tak skvěle zvládli, Double H – tomu došla trička na převlékání a Triple T vám napsal tohle vypravování.

Foto

                                                                                                   Mgr. Aleš Skála alias Triple T

54321
(0 votes. Average 0 of 5)