Náš výlet do Dinoparku v Ostravě začal jako klasický příběh o přežití – venku zima, lilo jako z konve a my jsme si říkali, že by nám možná bylo lépe v teple školy. Jenže jakmile jsme dorazili do Ostravy a vkročili za brány Dinoparku, stal se zázrak! Déšť přestal, obloha se rozjasnila a park se stal naším soukromým pravěkým královstvím. Žádné davy, žádný shon, jen my a pravěká říše plná gigantických ještěrů.
Děti hned u vstupu utratily kapesné za občerstvení, protože kdo by odolal vůni párků v rohlíku, hranolek, pizzy a vaflí se šlehačkou? Potom jsme naskákali do vláčku, který nás pohodlně provezl celým Jurským parkem a děti fascinovaně vzhlížely k pradávným tvorům. Prošli jsme si každý kout parku, užili si atrakcí i odpočinku u stánků s občerstvením a celý den jsme si nakonec krásně užili.
Paní vychovatelka Kappelová, která celou dobu statečně odolávala nejen dinosaurům, ale i naší rozjařené školní výpravě, se během zpáteční cesty setkala s nepříjemnou žaludeční epizodou. Ale děti se o ni s láskou staraly a darovaly jí všechný své igelitové pytlíky, které samy nakonec nepotřebovaly. Zkrátka, dobrodružství nekončí jen návštěvou Dinoparku – některá pokračují i v autobuse.
Celkově vzato, výlet to byl velkolepý. Dinosauři nás neulovili, my jsme přemohli nepřízeň počasí a odvezli si domů spoustu vzpomínek.
