Od 19. do 23. února probíhal na naší škole projektový týden s názvem EDISON. Celý druhý stupeň měl zrušenou tradiční výuku a předměty byly nahrazeny netradičním způsobem výuky, posloucháním vyprávění cizinců o jejich zemi a kultuře.
Projekt EDISON spojuje mladé lidi odlišných kultur a národností, aby se seznámili se zvyky, tradicemi a situací v jiných zemích a stali se tak generací, která prolomí prohlubující se mezikulturní bariéru.
Vizí projektu je tolerance a příznivé společné soužití české společnosti s různými kulturami a národy, a to na základě jejich porozumění a omezení předsudků a stereotypů. Díky multikulturní atmosféře, vyvolané zahraničními stážisty, oživuje výuku a zvyšuje zájem o studium mezi žáky a studenty a učí je nebát se odlišného.
Deníkový zápis dvou žáků osmé třídy aneb jak jsme si ten týden pěkně užili J
Den první:
Všichni už se těší na seznámení se stážisty a jsou napjatí, jak to vše bude probíhat. Ve škole jsme již od 8:00 hodin, vše ale teprve začne odbitím desáté hodiny. Po velké přestávce se tedy všechny třídy se svými třídními učiteli shromáždily v tělocvičně školy a s napětím očekávaly příchod stážistů.
Nejprve žáci deváté třídy představili projekt EDISON, a potom řekli pár slov o sobě samotní stážisté, kteří k nám přijeli z pěti zemí světa. Měli jsme možnost poznat Joye z Indie, Khadi z Ruska, Mariam z Gruzie, Tiaru z Indonézie a Saki z Číny.
Pak si jednotlivé třídy přichystaly malé představení své třídy, vše samozřejmě v angličtině. A potom se všichni žáci odebrali do svých tříd, i se „svým“ stážistou, kterému dělali funkci patrona. Pomohli mu nachystat stánek na úterní Global Village.
Na obědě jsme si všichni říkali zážitky a poznatky od svého stážisty a začínali se těšit na příští den.
Den druhý:
Global Village – Globální vesnice
V úterý si každý stážista se svojí třídou připravil stánek o své zemi a kultuře. Dokonce ze svých zemí dovezli národní kroje, ukázky peněz, hudebních nástrojů, hraček, vlajky a další předměty typické pro jejich zemi.
Joy z Indie maloval žákům na ruce henou různé útvary a obrázky nebo jejich jména. Byl to stánek, u kterého se tvořila největší fronta. Snad každý žák školy chtěl mít tetování, které nám vydrželo celé týdny.
Globální vesnice se měla možnost zúčastnit i širší veřejnost. Do tělocvičny se na jednotlivé stánky přišli podívat i žáci prvního stupně od kostela a z horní Libiny. Měli jsme radost, že nás navštívili i ti nejmenší z naší mateřské školy.
Den třetí:
Poznali jsme Rusku Khadi. Byla to velmi usměvavá žena, se smyslem pro humor. Seznámila nás se svou zemí a kulturou. Bohužel uprostřed týdne onemocněla, a tak to bylo na jejím hlase znát. Naštěstí na jejích ukázkách o Rusku nic poznat nebylo. Zapojovala se s námi i do různých her. Její oblíbené oblečení byla sukně, černé triko s kamínky a šátek omotaný okolo vlasů. Díky ní jsme mohli ochutnat salát Olivier připravovaný v Rusku.
Tiara z Indonésie nás překvapila hned na začátku, protože si nás velmi rychle oblíbila a skamarádila se s námi. I od ní jsme se dozvěděli o kultuře, památkách a přírodě v její rozmanité zemi. Jako bonus jsme ochutnali jídlo a mohli se převléct do šatů, které se tradičně nosí v Indonésii. Ráda se s námi fotila a zveřejňovala fotky na sociálních sítích. Její milý úsměv si budeme pamatovat navždy.
Den čtvrtý:
Mari z Gruzie byla mladá dívka, se kterou jsme si zatančili a zahráli spoustu zajímavých her. A to nebylo všechno. Všichni dohromady, i přes věkový rozdíl, jsme si zazpívali píseň „Baby Shark“, která nás velmi pobavila. Celý týden s Mari jsme si velmi užili. Nikdy nezapomeneme na její ukázku tanců, které jsou v Gruzii tradiční. My jsme ji také naučili jeden český tanec, a sice „Ptačí tanec“.
Pak jsme poznali Joye z Indie, který také navštívil mateřskou školu. Dle jeho vyprávění si návštěvu mateřinky společně s deváťáky velmi užil. Dostal krásné dárečky a shlédl skvěle přichystané vystoupení těch nejmenších s paní učitelkou Kačenkou.
Stejně jako ve školce jsme si s ním zacvičili jógu. Podívali jsme se na video o jeho rodné zemi. Ukázal nám jejich typická jídla a tradice, které nám přišly velmi zajímavé. Nakonec Joy každému spolužákovi napsal jméno indickým písmem, kterému nikdo z nás pochopitelně nerozuměl. Celé dvě hodiny jsme si společně skvěle užili.
Den pátý:
Saki z Číny působila velmi křehkým dojmem. Její jméno bylo pro nás velmi složité, navíc nám ho nakreslila na tabuli čínskými znaky. Řekla nám spoustu zajímavostí o Číně. Třeba to, že 95 procent plateb v Číně probíhá prostřednictvím mobilního telefonu a vůbec že všechny mobilní aplikace jsou v její zemi velmi oblíbené.
V tento poslední den se v naší tělocvičně konal turnaj ve vybíjené se stážisty. A právě Saki se stala členkou našeho týmu. Turnaj vyhrála sedmá třída s Mariam.
Stážisté měli možnost navštívit Pradědovu galerii v Jiříkově, kde obdivovali krásné dřevěné sochy a reliéfy popisující české dějiny. Ve čtvrtek odpoledne si zahráli se zaměstnanci školy bowling v Šumperku.
Na závěr nezbývá než dodat, že jsme si všichni celý týden moc užili. Chtěli bychom poděkovat všem spolužákům a učitelům, panu řediteli a hlavně stážistům za příjemně strávený týden.
Za tým reportérů: Adam Dubový, Sabina Kallerová, Mgr. Jitka Zahradníková
Na závěr tohoto článku si dovolím připojit malou poznámku. Chci poděkovat všem, kteří přispěli k hladkému průběhu této akce, a to všem žákům a učitelům naší školy. Nejvíc bych chtěl ale poděkovat paní učitelce Mgr. Jitce Zahradníkové, která má určitě největší zásluhu na organizaci projektu EDISON a která se spolu s Ing. Janou Vavrušovou nejvíce zasloužila o zdárný průběh akce, na kterou budeme všichni určitě dlouho vzpomínat. Poděkování za podporu zaslouží i Obec Libina a oddíl libinských Skautů.
Děkuji všem a věřím, že to nebyla poslední akce, kterou jsme zorganizovali.
Mgr. Jaroslav Vojáček, ředitel ZŠ Libina